Life Is So Much Fun

5. dubna 2014 v 16:51 | Hairspray Queen
Ach vy znuděné duše, co jen tak vřískáte jak jste úspěšní, chytří a krásní..
Hey, potom jsem tady já.. kawaii potato. Ahoj^
ahahahahahaHAHAHAHH.. :D takže .. abych vás uvedla do aktuální situace.. mám ponorku. [not yellow submarine]. ze svejch spolužáků, z lidí ze školy který znám i neznám, z rodičů, sama ze sebe..
Vážně.. Každej den potkávat ty samý lidi a vůbec potkávat lidi mě občas štve..
Ale zvykám si)
>me at disco
Jsem po plavání celá rozlámaná a už mě to začíná srát. Voda všude, všude chlór.. Je to jakože mě hodí do vody a řeknou "plav". Jako když mě hodí do ohně a řeknou "nespal se". Jako když mi vezmou duši a řeknou "sni".
Ano, snění. O to vždycky šlo.
A jednou si ale uvědomíte, že hlas reality je nakonec hlasitější. Je to jako vaše matka, když k vám ráno jde a šeptá "vzbuď se."
A celej ten den, co trávim v realitě vypadá asi následovně.
Vstávám v půl sedmý.
Pak jdu do školy. Nejsem si moc jistá, jestli jsou si lidi mnou jistý, když se procházim po chodbách v růžovejch keckách, popsanejch logama kapel a nápisem God Is Gay! a místo podrážky maj jednu velkou díru.
Nejsem si jistá, jestli jsou si lidi mnou jistý, když se tam prostě jen tak procházim a doufám, že potkám aspoň někoho, s kym bych mohla prohodit pár slov.
A když se tak stane, stejně nejsem schopna inteligentně konverzovat. A život v mojí hlavě je naprosto cizí.
Asi vám to příjde jako nesmysl, ale patří to do rubriky dalších z divných věcí, co se mě týkaj.
celkem mám naši školu ráda. Zvlášť když v jídelně na obědě někdo něco upustí a rozbije a všude jsou knedlíky a polívka a jogurt a sklo a celá jídelna začne tleskat a fotit si to.
To jsou nejlepší chvíle, kdy mám takovej pocit, že prostě na naší škole jsou tak zvláštní lidi, že je to nakonec mnohem lepší než na zakládce.
Heh :D A pak.. Já znám skoro všechny.. A pár lidí mi řiká, že všichni znaj mě. Ale nemyslim si. Rozhodně, myslim, že trochu vyčuhuju ze svýho kolektivu a bavim se s lidma, kteří jsou prostě už nechvalně proslulí :D
A už nejeden člověk si řekl "co je to za primánku, že je taková jaká je.."
Ne, nejsem jako ostatní lidi z našeho ročníku. Což mi dosti komplikuje situaci.
Ale nechávám to nějak bejt. Nestydim se za to, co jsem a že jsem jiná.
Ať se mi smějou, že jsem jiná. Já se budu smát jim, že jsou všichni stejní.

Ale už si v poslední době uvědomuju, kdo jsem a co chci, co se mi líbí a jak se cejtim dobře.
A to je fajn. Nadruhou stranu jsou tu jistý události, který se stát nemusely a události, který se dějou a já jsem jinde, než bych měla bejt.

Dneska je to 20 let od smrti Kurta Cobaina a též jakási akce ve Fatalu, kde bude hrát i jeden můj kamarád.
To je teď jedno, ale vážně jsem tam chtěla bejt. Ale zase mi to maminka zatrhla kůli mýmu věku.
děkuju pěkně:)

Těšim se, až budou řikat třeba v televizi nebo v rádiu, že je to půl století od týhle tragický události a já si jenom vzpomenu na to, jak si vzpomínám, když to bylo 20 let a jak to strašně utíká. No jo, čas je děvka.
Teda jestli se dalších třiceti let dožiju.. čimž si nejsem tak moc jistá.
Ale no tak, Hairspray Queen, mysli pozitivně.

Život Je Tak Moc Sranda

Ne :)) Mám se fakt fajn, aspoň právě teď, když to ťukám do klávesnice :DD
takže se mějte rádi. Mír, Lásku, Empatii a hlavně Život.
Hairspray Queen.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama