Květen 2014

journey to somewhere.

24. května 2014 v 11:50 | Hairspray Queen
tak jsem si do batohu sbalila notebook, nabíječku, Alenku v říši divů, čtenářský deník, penál, sbírku Ginsberga, bonbóny, sluchátka, mobil a polštář a ocitla jsem se mimo domov.

klíčová slova: zrcadla, odraz, hvězdy. splněný ambice, šance na úspěch.

21. května 2014 v 19:27 | Hairspray Queen
vždycky se zahledim do zrcadla a napadne mě, že je tam opravdu svět jako ten můj. že je tam další Hairspray Queen a že se jenom nemůžem dotknout a necítíme takovýto sebeuvědomění, ale že tam pořád je a existuje.
Do toho navíc čtu Alenku.
Svět za zrcadlem je vlastně stejnej jako ten, kterej je. Nakonec proč by takový svět za zrcadlem měl vůbec být? Proč takový čarovný nemůže být ten normální svět?
zrcadlo. jakou má barvu? co mi říká? a proč je ta holka, co z toho zrcadla čumí tak nešťastná?
nepřestávejte s rozbíjením zrcadel. je to hnusná pomluva. jedno zrcadlo jsem rozbila. řiká se 7 let neštěstí v lásce? 7 let. ale to jaksi nepatří k tématu. o svý lásce se zmiňovat nebudu.
pojďme se radši podívat do zrcadla. co vidíte? co byste chtěli vidět? co? dokonalou bytost s lukrativní prací, krásnou druhou polovičkou, splněnejma ambicema a se vším, co jste si kdy přáli?
anebo vidíte člověka s nulovejma šancema na úspěch a nulovejma šancema na přežití?
anebo se v odrazu zrcadlí caddy s golfovejma míčkama v ruce, který pořád padaj někomu lepšímu?
jak se cejtíte? zahleďte se do zrcadla. nekoukejte na svou fyzickou stránku. ne, nehleďte na fyzickou schránku. dívejte se na to duševní cosi, co bylo od nepaměti ten základ. ten základ zrcadla.
duševní cosi je barva zrcadla.

emocionální nesmysl co dává naprostý smysl.

18. května 2014 v 10:16 | Hairspray Queen
nemůžu si pomoct. nedokážu odolat svýmu pudu se zase schovat do svý ulity. zavřít se do pokoje a zůstat sama v sobě. jinak to taky nejde, když nevěříte v sami sebe. každej chce mít svý akvárko, každej chce mít vlastní balkón. z mých přání jsou jako vždycky zdechliny.
je dost vtipný, když mi táta vysvětluje nad chlebem s jahodovym džemem princip komunismu a kapitalismu a do toho začne máma něco s biblí.
stejně mě nikdo neodradí od názoru, že církev vznikla za účelem zisku. [to aby nějakej hloupej páprda měl dost financí na bydlení.. anebo ještě líp, těch slepých hloupých lidí bylo a je o hodně víc.]
a mě zbejvá jedinná otázka.

KAM ZMIZÍ KOFEIN Z KÁVY BEZ KOFEINU?


zastavte čas a dejte mi třešňový dort

17. května 2014 v 16:35 | Hairspray Queen
Trapné, rozepsaných článků je víc než těch publikovaných.
Dneska jsem měla udělat spoustu věcí jako vyluxovat, uklidit králíkovi klec anebo začít psát seminární práci. ale moje prokrastinace a lenivost jsou moc silní nepřátelé na to, abych s tim cokoli dělala. jsem já ale hrozný bytí :D
i want to hold your hand.začala jsem si číst starý chaty na facebooku s jednou kámoškou a to jsem asi neměla dělat. já jsem byla tak jiná až mě to skoro rozbrečelo .. o.o :/
ty doby kdy jsem byla v pohodě a nic nevěděla, nic mi nechybělo a nic nebylo novýho, teprve jsem green day poznávala a o ostatních kapelách jsem zatím neměla ani páru, chodila jsem na základku a všechno bylo fajn. je to vtipný jako se všechno mění .. ._. taková tragikomedie. a jednou bude jiný uplně všechno. a já bych někdy chtěla zastavit čas a jenom zůstat v tom časoprostoru kde jsem právě bylo a bylo mi tam dobře. ale čas je neúprosnej. a nejde jenom o starý písničky nebo starou školu anebo sestřih vlasů. tady jde o to, že jste tolika lidma ve vašem životě. tolik různých lidí. tolik různorodých odlišných bytostí.
jak je to s těma hmyzákama a proměna nedokonalá, kdy se něklikrát "svléknou" než se stanou dospělími jedinci. a čím dál tím víc jsou podobní dospělci. něco podobnýho je s lidma. a každej den se měníme. achjo. každej den je nenávratnej a panebože.
jak řekl jeden kamarád Život má super grafiku, ale hroznej příběh.
tyhle moje monotónní stížnosti bych si mohla nechat na někdy jindy, ale není to úplně jedno, když se budíte do dalšího a dalšího rána a víte, že nemůžete přeskakovat ani nic přetáčet dopředu, některý chvíle stopnout anebo si vybrat uplně jinej film.. ? :D O.o
dneska ráno jsem na facebooku na mym newsfeedu kde se vám zobrazuje všechno novýho viděla jeden příspěvěk stránky o jedný kapele. znění bylo asi takhle "Ahoj všichni. tady je Emilyina máma. jenom jsem vám chtěla říct, že Emily je po operaci očí. Všechno dobře dopadlo, už je doma a odpočívá. všechny pozdravuje."
samotnou mě to množství pocitu kterej jsem cejtila překvapil. jak jsem byla šťastná že ta holka je v pořádku a že bude zase vidět třeba. prostě jsem byla naprosto šťastná kvůli dívce kterou jsem ani neznala. byl to zvláštní pocit si to takhle uvědomit, ale hřálo mě to tam někde.. tam.. no.. tam u srdce.

pořád v pyžamu jsem otevřela okno dokořán, lehla si do postele, zabalila se pod peřinu a koukala jsem z okna. tiše, slyšela jsem vlastní dech a pomalu se mi rozostřovalo vidění. z tohodle [příjemnýho] stavu mě vyrušila moje máma na zahradě stojící pod mojim oknem, křičící jestli mi není zima.
je to vtipný že tady mluvim o tom jaká jsem byla cca před rokem a do playlistu se mi vloudí chemáči. zaposlouchám se do Famous Last Words a sakra, je to divnej pocit.
ten pocit, když něco tak moc milujete a důvěrně znáte nazpamět a potom to odložíte a uplně na to zapomenete a po delší době si na to zase vzpomenete a zase zažíváte ty divný pocity. jako hadrová panenka, kterou jste měli jako dítě a potom zmizela na půdě mezi vánočnim stromkem, starym oblečenim a byciklem.
vidím tě ležet vedle mě se slovy který bych si nikdy nepomyslel že řeknu. probuzení a odvážní. spící nebo mrtví. vidím tě ležet vedle mě se slovy který bych si nikdy nepomyslel že řeknu. probuzení a odvážní.
spící nebo mrtví.

Tim Burton, proužky & stromů šum

15. května 2014 v 19:10 | Hairspray Queen
Baf!
hairspray queen se zase rozhodla okupovat vaše životy slovy. nejsem si moc jistá, zda jsou má slova volena správně, dejme tomu že ne, nashledanou.
když jsem šla domů z kytary, kde jsem hrála beatles, protože prostě beatles, tak jsem se zaposlouchala do šumění stromů. Je to fakt super zvuk. Až budu jednou ve studiu a budu nahrávat svý cédéčko [dejme tomu, neberte mi mý iluze:D svět je zlej], tak do nějaký songy zakomponuju stromový šumění.
těmahle kecama si asi moc nepomůžu. mohla bych psát o paní v autobuse s pórkem anebo o výstavě Tima Burtona na který jsme byli předevčírem.
Vlastně to tam bylo super. průvodkyně se nejdřív ptala jako "jaké znáte od Tima Burtona filmy?" nejistě jsem se přihlásila [ano, nejistě, to je to pravé slovo] a když mi věnovala pohled jako můžeš-nám-tady-něčo-povyprávět začala jsem "ukradené vánoce, střihoruký Edvard, Batman, Frankenweenie, Karlík a Továrna na čo-" nestihla jsem to dopovědět, protože náš třídní se rozchechtal. potom průvodkyně řikala něco jako "tim burton má rád šachovnici a proužky.." všichni na mě pohleděli. upřímně jsem se v dlouhym černym kabátě a šedo-černym proužkovanym tričku cejtila trochu trapně. "tim burton se hodně inspiroval surrealismem... a taky subkulturou punk a emo.." opět mi všichni věnovali krátký pohled. ano, cítila jsem se trapně. ale ta výstava byla super.
..
až na ty večerní deprese že neumim kreslit jako Tim. a potom deprese že neumim kreslit..
ÁÁÁÁ [počkejte si na to] potom deprese že vlastně neumim vůbec nic.
a její tvář byl dokonalý přístav. potom jsme měli dneska na výtvarce kreslit příšerky inspirované burtonovskou tvorbou a tak jsem začala kreslit klauna v cylindru se zjizvenym úsměvem a otevřenou zlomeninou pravý [levý :D] ruky A s proužkovanym tričkem! ^^
hehehhehe. do březnovýho bravíčka dali plakát a článek o kurtovi cobainovi. super. na jednu stranu "eheheh. super. mám si co pověsit na stěnu" na druhou stranu "eeeeew. myslí si, že jsou jako kůl, když daj mezi džastina a ritu oru kurta?" některý věci jsou děsivý. vážně.
jo a koupila jsem si na tý výstavě knížku a hrneček! <3
zrovna přeskakuju informace, za což by mě učitelka dějepisu dost kárala, byť je to kůl :D
už jsem i zapomněla o čem jsem chtěla psát :D
jo, víte, že tady budou blink-182? :D hehehhe, jak vtipné, že je už neposlouchám. stejně jako 30 Seconds To Mars a Paramore :D nebo Sleeping With Sirens nebo tak nějak :D
všechno je tak ízy, jej.
a její običej byl neobvyklý přístav.
no, poslechněte si Million Dollar Question od Radiohead [anebo néé :D] a já odcházím :3 dobrý den.
.
ehm, počkat. nashledanou :D
-hairspray queen

lehoučce mimo.

4. května 2014 v 11:28 | Hairspray Queen
Čau děcka. Džuli se zase hlásí aby archivovala historii;)
Dnešní ráno bylo velmi divný, jako všechny rána, který jsem za svůj krátkej život zatím zažila.
Cejtíte, že se něco bude dít. Pomalilinku noční euforie mizí a mince s názvem ráno má dvě strany. Na jednu stranu cejtíte, že máte před sebou celej den, že se stane něco novýho, že tu bude den, kterej už nemůžete vrátit zpátky, že uděláte tolik nádechů a tolik objevů a každej den je zázrak. No na druhou stranu se vám nechce nic dělat, aspoň pokud jste pomalí a líní jako jsem já a víte, že budete mít nějaký povinosti a vůbec.
"Chceš džem nebo šunku?" Po snídani se zase odklidním do svýho zelenýho paláce polepenýho plakátama z plátků pro puberťáky. skrz svůj skromný nýmandský notebook si pročítám řádky Márdiho blogu a slintám nad momentkama třicetiletýho brita, kterej netuší, že existuju. (jsem zahořklá fanynka Thomase Hiddlestona. hehe.)
myslim, že neni moc nutný jít zítra do školy. ne, to asi neni. ale já tam půjdu. sice jsem pomalá a líná, ale škola je fajn.
takže tady sedím, buším do klávesnice a venku za oknem je krásný [smutný] den.
jen tak si proplouvám životem, snažim si ze všeho dělat akorát prdel, protože si nechci zkracovat žíly. a vyskočilo na mě takový upozornění. Džuli si všimla, že se dokáže chovat jako pod vlivem omamných látek i bez omamných látek. hehe. lehoučce mimo.
lehoučce.
"měla bych před obědem vyluxovat" povinosti jsou na nic. ano, jsou nutný, pokud bydlíte pod jednou střechou se svejma pokrevníma příbuznejma. moje vyznání je prokrastinace.
usmála jsem se a potom jsem se začala dusit v bestiálním smíchu.
hlavní aktéři zázraků.
roztrhaný černo-růžový tenisky, černo-šedý pruhovaný tričko a černý dvouřadový kabát.
já jsem mimo a ty taky, budeme mít klub. pravda je taková, že se jenom plácám ve světě kolem a jsem lehoučce mimo.
v noci se mi zdálo o tý kytarový soutěži na kterou jdu ve čtvrtek. tam se mi nechce. achjo.
velmi divný.
brzy se jazyk dotkne Ruzyně. ehm.. počkat. připadá ti to taky tragických pět té?
už jsem vám říkala o tom, jak byl Majáles dokonalý? ano? ani si už nepamatuju, co jsem řekla. velmi divný.
těšim se na výstavu Tima Burtona. Bude to dokonalé:3333
s Pussy Princess jsme padly do propasti. hluboký zrádný propasti u který je tabulka, která hlásá název tohodle přírodního úkazu. propast jménem láska. láska ke kapele ze San Piega ^^
no dobře, myslim že jsem vám toho dneska řekla už dost. myslim. mojí mysl který je lehoučce mimo musíte pobírat v malých dávkách. a postupně to můžem zvyšovat. anebo nééé
zdar. -hairspray queen-
Já jsem blázen a jdu z jeskyně ven. A cítím jak moc zuřím nespoutaným plamenem. ~(*-*)~

Majáles:3

1. května 2014 v 15:13 | Hairspray Queen
čau;3
dneska budu psát o největšim a nejoblíbenějšim fesťáku, který se uskutečnil včerááá...
ČARODĚJNICE!
.
.
Ne, dobře. Dneska se rozkecám o včerejší návštěvě Majálesu :3