emocionální nesmysl co dává naprostý smysl.

18. května 2014 v 10:16 | Hairspray Queen
nemůžu si pomoct. nedokážu odolat svýmu pudu se zase schovat do svý ulity. zavřít se do pokoje a zůstat sama v sobě. jinak to taky nejde, když nevěříte v sami sebe. každej chce mít svý akvárko, každej chce mít vlastní balkón. z mých přání jsou jako vždycky zdechliny.
je dost vtipný, když mi táta vysvětluje nad chlebem s jahodovym džemem princip komunismu a kapitalismu a do toho začne máma něco s biblí.
stejně mě nikdo neodradí od názoru, že církev vznikla za účelem zisku. [to aby nějakej hloupej páprda měl dost financí na bydlení.. anebo ještě líp, těch slepých hloupých lidí bylo a je o hodně víc.]
a mě zbejvá jedinná otázka.

KAM ZMIZÍ KOFEIN Z KÁVY BEZ KOFEINU?



zásadní otázka života, smrti a vůbec.
odpoledne jdu ke kámošce na oslavu narozenin.
nenávidim narozeniny a svátky a pro oslavy těhle pitomostí je nenávist slabý slovo.
což mi připomíná že za 4 dny mám svátek, jej. nehodlám dělat nic. ani nehodlám lidem říct že nějakej svátek mám. stejně slavim podle slovenskýho kalendáře, takže je to jedno. moje jméno neni v českym kalendáři, což je občas fajn, občas ne..
a nějaký třesení pravicí a klasická fráze "všechno nejlepší" mi přijde totálně pitomý.
a na dárečky si taky nepotrpim. to dostanu dárek jenom proto, že je moje jméno napsaný v kalendáři? gratuluju. já to radši neřešim.
a narozeniny? to mám jako oslavovat že jsem zase o rok starší? ehehehehhe. tak na to vám peču.

všechny tyhle nádechy jsou dobrý k jedný věci. berme to z tý pozitivní stránky. přežila jsem.
ne.. počkat.. to je ta negativní stránka.. :D
stromy se zvedaj nevinně. láva neteče po rovině. a tak se naklonil a do ucha jí řek "mám chuť na letmý polibek. teď hned."
víte.. smutek je jako droga. vezme vás pryč z reality. a poskytne vám naprosto nový pohled na věc.
ale je to jedno, protože v okresní knihovně už dlouho nikdo nebyl. denní světlo střídá tma.
a černou tmu střídá zase světlo denní, pomalu přibývá prach.
a já přemejšlim nad tim, že jsem.
přes všechny ty zloby, smutky, radosti, nádechy a divný myšlenky, já jsem.
stála jsem večer v kuchyni zabalená v mikině a čekala jsem kdy se mi dovaří voda na čaj. cpala jsem si meduňku s mátou do hrníčku a jen tak jsem tam nemě postávala. dívala jsem se někam do dálky, zatímco konvice sténala. někde z dálky hrálo Jeremy od Pearl Jam a já jsem si uvědomila, že jsem, že jsem teď a tady a že tohle, tahle chvíle se už nikdy nebude opakovat.
zalila jsem čaj a šla jsem nahoru do pokoje. byla tma. uskrla jsem si čaje a lehla si na postel. polilo mě jakýsi horko a já jsem se nemohla hejbat. nevimco to bylo, ale nemohla jsem se nadechnout, nemohla jsem ani zavřít oči. zůstala jsem tam, strnulá a jenom jsem cejtila cosi co se rozlejvalo v mejch žilách a hřálo to. hodně to hřálo.
muzika ze sluchátek byla najednou blíž než jsem si kdy představila a já jsem byla strnulá, bezmocná, neschopná se pohnout.
vtipný, žejo?...:)
emocionální nesmysl.
-hairspray queen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anna Thomas Anna Thomas | Web | 19. května 2014 v 12:02 | Reagovat

Uzasny a strhujicne vystizny a zamyslenihodny clanek, jako vzdycky C:
jen k tomu nazoru na cirkev, rekla bych spis, ze z ni ziskuchtivi paprdi udelali prostredek zisku. a jak je znamo, lidi by pro penize sli pres mrtvoly. nastesti uz se to dneska zas vraci do spravnych koleji (alespon tohle, kdyz uz ne nic jineho).
ale to sem se zas rozepsala. jeste jednou opakuju, skvelej clanek, vazne. porad nevim, kde se v tobe bere takovy smysl pro moralni citeni a predevsim jeho dokonalyho vyjadreni. C:
doufam, ze sem te nazaplavila moc chytre  znejicima slovama.
tvuj milujici
- magor

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama