brutálně krásná. vsákneš se do eufemismu.

23. října 2014 v 19:00 | Hairspray Queen
Čauves podivíni))
Mohlo by se zdát, že všechno funguje. Když je mi zima, zachumlám se do svýho vytahanýho, vínovýho svetru, sunday morning, lounge act, song 2 a doufám, že jste se nelekli, když jsem říkala no fun, my babe, no fun. Mohlo by se taky zdát, že když ležím na studený zemi a po břichu mi skáče králík, jsem unavená a neměla jsem kafe. Noc z devatenáctýho na dvacátýho trvala tak čtyry kratší nekonečna. No fun, my babe, no fun. Možná bych mohla začít číst Bukowskiho nebo někoho tak zvláštního, jelikož se mi líbí rozostřenej styl existenciálních otázek. No tak, koukám se z okna na parkoviště před školou a neni to prdel, zůstat tady zavřená ještě takový roky. Ne, žádná sranda. Neni to můj problém, když někdo neví, co říct.
Sama sebe oháním přívlastky jako grungeový děfčátko a víte proč vlastně hairspray queen? já to taky nevim. ta píseň je někdy fakt hrozná.. ale někdy je tou svojí brutalitou krásná. jo, to je ono. brutální všechno & poslední otočka v nepohybu. proč poslouchám ráno v autě dezoláta a řikám si, jak by bylo krásný, kdyby se lidi tak potutelně neusmívali u slov "a celý prostor je sledovaný příjemnými lidmi kteří olizují šťávu tekoucí z konečků prstů." konečky prstů.. proč jsem si jich nikdy nevšimla? často je mám v dezolátnim stavu, protože si koušu nehty a tu kůži kolem, mám sedřenou kůži z kytarovejch strun, ale namísto stydění se za svý horní končetiny (a všechny ostatní části svýho těla) je mi to šumafuk. Celkem se těšim na nekrofilní turistiku (projekt, škola, hřbitovy) a ano, opravdu je tohle jedna z mejch nálad, kdy je vám tak špatně, že se začnete psychopaticky smát. Tak mě jenom napadlo, že byste to mohli vědět.
Sedím a poslouchám Sto Zvířat, pozoruju lidi v autobuse a všechno je mi jedno, záře mý upocený tváře mě dělí od jakýhokoli vesmíru. Nechápu lidi a myslím, že oni nechápou mě, ale záleží na tom někomu, když to nikdo nechápe? A i když občas vypadám v pohodě, když tančím Piledriver Waltz, nejsem v pohodě. Ne. Jenom nechci aby moje máma řikala, že je to z toho, že nepojídám snídani. Anebo z toho, že prej koukám na krvavý filmy. Na televizi jsem nekoukala už tak měsíc. Když tak mrknu na Ligu Gentlemenů. Vypadáš jako kdybys chtěl prohrát, Finne.
Ale no ták, vždyť škola ti dává mnohem víc než bys tušil. Poněvadž teď už víš když ráno vstáváš, že prostě máš sklonit hlavu, držet řadu a držet hubu akorát.
Hele, neřikej mi, že nechci bojovat. Jenom jsem se už poučila, že to nemá cenu. A tak mluvím sama se sebou, seven nation army couldn't hold me back. Z výhod se stávaj problémy. Nechci o tom slyšet, nechci už slyšet jedinný slovo mířený mym směrem. děkuju *kytarový sólo Seven Nation Army* Všechna slova ze mě vykrvácejí a já už nebudu myslet.
Tak třeba když chci myslet, tak nemyslím. Nedokážu mluvit a vyslovovat svý myšlenky. Nikdy mi nesedne ten tón. Umím je jenom napsat. Šance sledovat básnika, jak mizí a proč lidé říkají "pod hvězdami" a ne "nad trávou"? Nejsem depresivní emo, ale můj otec nikdy nezažil a asi nezažije stavy jako já. Anebo třeba jo.
To asi není moc inspirativní,co?)) Nebudu se přeci nikomu přizpůsobovat výpisem svých pocitů. Love, love will tear us apart again. Lidé jsou divní.
A něco pozitivního? Je PODZIM! Miluju, jak mi šustí do žluta, oranžova, červena, hněda a zelena zbarvený listí pod nohama, miluju tu zimu a navíc ráno, kolem tak šestý, půl sedmý otevřu okno a věci jsou černý, nebe je na obzoru jemně žluto/oranžový, potom přechází do cudný žlutý, která přechází v nesmělou modoru. Modrá pomalu nabírá na intenzitě a zmocňuje se všech emocí, takže nakonec končí v tmavý obloze posetý hvězdama. A všemu trůní měsíc jako oblouček, který tvoří řasy, když zavřete oči, a bylo to brutálně krásný a chladivý a vůbec.
O takový kráse se mi těžko mluví. A nikdo tě nemá rád, když jsi až moc chytrej. Finne. Ale je to vůbec k něčemu, když máš pocit, že se ztrácíš a nejradši bys seděl doma, poslouchal písně a prostě se nestaral?
někdy sedim doma a prostě myslim, že asi někde lovim a potom přepínání fotbalu a spoustu jídla a všechno je mi fuk, asi na to kašlu, a tak jdu na bandzone a poslouchám Kopec Šišek a Zrní
a pak si řeknu "na co se snažit, když se můžu naložit do vany a proč bejt depresivní, když mi může bejt všechno jedno?"
jak spěju k vydání se na hvězdnou dráhu sežrání svý perspektivy do budoucna, řikám si, že na jednu a tu samou věc se dá koukat z třistašedesáti úhlů, a když je podzim, je všechno tak vkrádavě krásný! proč bych měla bejt depresivní ýmo, když můžu bejt profesionální cynik, kterýmu je vše jedno? Když sedím na pseudoobědě ve školní kantýně a někdo řekne "já myslela, že (anynomní ženské jméno nejmenované spolužačky) nemusíš" "no.. nevadí mi"
nic mi nevadí. (až na fašismus/racismus/feministky/sexisty etc)
a potom přichází to, na co se těším celičký den, a to že se koukám z rozvalitých oken fabriky na lidi a potom padla a jde se domů. městská hromadná doprava vás stejně spolkne.
Taková punková. etc.
Jakýpak to je, jezdit na koni? Věděli jste, že koudel má aroma jako kůň a marjánka dohromady? Pf. Kouřový básně, stojím tam v úžasu a když začne moje perspektiva hnít?
Měla bych se začít prát za svou vlastní dobrou náladu. Proč jsem taková? Nejradši bych našla útěchu v měkký košili, ale všechno štěstí došlo, ta pixla s kytkama je prázdná. A už je jasnější, že někteří lidé jsou bezcharakterní a baví mě přimíchávat latex do barev a potom ten omamný zvuk ředidla. vůně. jsou všude kolem mě. některý ve mně vyvolávaj pocit bezpečí, touhy, sympatie, některý úzkost anebo musím potlačovat zvracení. vůně vám řeknou, jestli je něco špatně. a typuju, že vůně spolu něco maj. všechno je jenom chemická reakce. všechno je v mý hlavě. běžím po chodníku a to nějaký všechno je nějaký oranžový a červený, stejně jako odpolední kafe doma v bezpečí. probudím se z popela nekonečný noci a všechnu se opakuje jako gramofónová deska. Hádejte, kolik váží déšť.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Princess Amenorrhoea Princess Amenorrhoea | 23. října 2014 v 20:28 | Reagovat

Tobě vadí feministky ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama