Červenec 2016

zvířecí

1. července 2016 v 19:15 | Hairspray Queen
ulice jsou plné chodících lidí, špitají si a vyvtvářejí nezaměnitelný okamžik, kdy se město chvěje pod náporem horkého dne a míjím cizí tváře, které jsou mi tak zvláštně povědomé. a všechno vidím černobíle, jako starý film, ale tohle není film, cítím pnutí v břichu a teče mi krev z nosu. tohle není film, ale bože! proč to kmitání vidím jako film, neschopna se vzpamatovat, probudit se, zaseknutá mezi dvěma světy, všechno je neostré, mléčné, zamlžené. bilý tygr, já ti oči pohladím. srdce se chvěje v nepravidelném rytmu, poskakuje a klopýtá dlouhou ulicí se světlými dlaždicemi a dokonale zastřiženými stromy a je to černobílé. a najednou jsme v pokoji s oknem otevřeným do tytéž ulice, ze které nás objímají zvuky těch známýh lidí, kteří dole chodí tam a zpátky, ani si to neuvědomují. jsme nazí, ale jeden z nás je tak zvláštně studený, ale neucukneš jako od ledu, který si dáš do pusy a pálí. je to příjemný chlad, do kterého se zamilujete, spadnete do něj, hýčkáte ho a převtělíte si ho v bílé plyšové zvíře, které vám schovává vlhký čumák v dlani. vidím to jako film, ale vím, že tohle jsem já, je to tak známé a přitom je to poprvé, co tu jsem - vyhazuju a chytám do dlaní vějíře s ladností gejši a v tvých očích kvetou sakury a hned uvadají a vykvétají další v rytmu tepu. vzduch mezi námi lačně polyká veškerá slova, která se odváží opustit nenamalované rty s nedefinovými okraji. propojuje se tu něžné s brutálním a něžně brutální je brutálně něžný. vytahuješ pistoli a místo rány se ozve jenom vzdech a místo kulky vyletí z hlavně třpytky, oblepí mě a následuje sled pohybů, který je zatěžko sledovat. upíři v taxíku?

celej můj dosavadní život i sny a představy tančí příšerně zvláštní tanec a padají na ně okvětní lístky bílých růží -
ano, bílých růží. jedna moje přítelkyně říká, že nesmíš poslouchat tygříka.- tygřík, tygřík, Lauro! kde je tvůj Tracy?
vím, že to dá spoustu síly, nevšímat si tý samoty, tý díry v hrudníku, o který nevíš, jestli se zaceluje nebo roste, ale nesmíš poslouchat tygříka. ty přece víš víc než já vím!!! rýsuje se nám to jako na fotce od Helmuta Newtona, ale tohle je život a ne film! to se nedá vysvětlit.