Duben 2018

jodizol

Úterý v 10:35 | J.
růžovoučké okvětní listy
padají ze sakur
tančí ve větru
závidím jim jejich lehkost
dneska je krásnej den, prší květiny
jde mi z toho hlava kolem

dont break me no more

20. dubna 2018 v 17:32 | J.
pravda tě může rozmrdat
ale až ve chvíli, kdy ji slyšíš z více stran
když se pravda stává veřejným tajemstvím, který jsi odmítala slyšet
obrysy rozmazaný laskavostí a blahosklonností najednou dostávají ostrej tvar
tvar, ze kterýho se ti chce blít
strkám si prsty do krku
zvracím tu iluzi
zvracím svou TAKZVANOU lásku k tobě
radši prázdný místo v srdci než infikovanej hnis

and that's alright

12. dubna 2018 v 7:55 | J.
posedlost
ach bože bože bože
nedej mi trpět v náručí prázdnoty
nedej mi svírat jen nezachytititelnou pomíjivost dní
nedej mi naději, bez ní je to přece tak snazší
nedej mi do rukou lahev, střepy a vínová barva krve
nedej mi do rukou zbraň, stojím na pláži, mrdej mě, Mersaulte
nedej mi jediný slovo, mohla bych se s ním pořezat, potetovat, křičet ho,
nedej mi možnost si to všechno pamatovat jako minule
vzpomínky bolí jako aneurysma
miluju to, miluju život, miluju být žena.

život film život film film film

7. dubna 2018 v 16:33 | J.
všichni jsou venku, je nádherný počasí, takový, jaký jsem si vždy přála
jen já musím zůstat doma
už týden ležím v posteli, mý usínání přerývají záchvaty kašle
chci jít ven, udělat si piknik na slunci
vzít si červený kabát a rúž
být jak ve filmu od godarda
usmívat se, pít merlot
jít do kina na Belmonda do první řady
jezdit tramvají, chodit ulicema, město je tvý jeviště
pak se vrátím domů, napustím si vanu, budu šeptat spolu s Janis Joplin
možná zavolám do rádia
(máš úžasnej hlas, jsi skvělá)
vysměju se čekání na Godota
budu tančit se sklenkou vína v ruce
ty se budeš dívat, nemohouc kouřit
možná zavolám své matce
ať na mě nečeká s večeří

well i'm all restless and i don't care

5. dubna 2018 v 10:50 | J.
no není to rozkošný
touha po opilosti na mě křičí z tvých fotek
svazuje mě kašel, nedostatečnost slov, nedovyvinutost telepatie
trhám sebou ze spaní, pěstuju si ten nebezpečnej blud
v momentě, kdy už na tom tak nelpím, se to stane
snad

au

1. dubna 2018 v 0:40 | J.
žiju jak ve snu
stonám
bolí mě v krku
už nevím
potřebuju být silná a životaschopná